První republika

1923

V neděli 25. února 1923 v 11 hodin byla ustanovena Národní Veliká Lóže Československá (NVLČs) v budově paláce České banky ve Vodičkově ulici č. 41 v Praze.

V sobotu 27. října 1923 v 16 hodin bylo slavnostně vneseno světlo do NVLČs v již vysvěceném chrámu lóže J. A. Komenský v Husově ulici č. 9 v Praze. Práce se tehdy zúčastnilo celkem 72 bratrů. Mezi nimi byli i osobnosti jako Alfons Mucha, Jaroslav Kvapil, Ladislav Syllaba, František Sís a Karel Weigner.

Druhá světová válka

1938

Po podepsání Mnichovské dohody a následné abdikaci prezidenta Beneše se bratři dohodli na uspání NVLČs a následné likvidaci její právní formy. Uspání NVLČs proběhlo dne 14. října1938. Následná likvidace a rozpuštění spolku bylo naplánováno a provedeno 27. října 1938.

Po tomto datu lze hovořit o tom, že v Československé republice již zednáři neexistovali. Datum likvidace se takto symbolicky spojilo s vnesením světla z roku 1923.

Obnovení činnosti po válce

1946 – 1947

Po konci druhé světové války probíhaly první přípravné zednářské schůzky v Praze. Ustanovující shromáždění přípravného výboru NVLČs je konalo 11. května 1946, kdy se sešli členové různých lóží a rozeslali dopisy všem Mistrům lóží, aby je vyzvali k obnovení činnosti.

V roce 1947 byl ze strany Ministerstva vnitra povolen vznik NVLČs.

Následně, 26. října 1947, bylo svoláno valné shromáždění do Colloredo-Mansfeldského paláce v Karlově ulici v Praze. Tímto aktem byla oficiálně zahájena činnost zednářství po druhé světové válce.

Nucené uspání a totalita

1950 – 1951

S narůstajícími represemi a silou komunistické diktatury se postupně více bratrů přiklánělo k přerušení činnosti. Z tohoto důvodu bylo v roce 1950 sepsáno tzv. “Memorandum k uspání“. Následně pak, dne 1. dubna 1951, ukončili českoslovenští zednáři pod tlakem politických událostí podruhé svou činnost.

Likvidace a zánik spolků byl datován k 31. srpnu 1951.

Většina členů řádu počítala s tím, že tato doba bude pouze přechodná. Nikdo tehdy nepředpokládal, že potrvá 40 let.

Sametová revoluce

1989 – 1990

Po pádu komunistického režimu na konci roku 1989 žilo v Československu jen 31 zednářů, kteří si pamatovali uspání zednářství z roku 1951.

Slavnostní akt obnovení Veliké Lóže Československé se odehrál 17. listopadu roku 1990 v Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze. Datum bylo zvoleno jako památka na den začátku Sametové revoluce z roku 1989, která odstartovala celospolečenské změny v Československu. Aktu se zúčastnilo celkově 104 zednářů ze 13 států.

Rozdělení Československa

1993

Po rozdělení Československa v roce 1993 na Českou a Slovenskou republiku se Veliká Lóže Československá přejmenovala na Velikou Lóži České republiky (VLČR). Nicméně tato velkolóže nadále zahrnovala i lóže na území Slovenska.

Ve stejném roce bylo vneseno světlo do Velikého Orientu Českého jako další zednářské velkolóže na území České republiky. Tato velkolóže vznikla vyčleněním tří lóží z Velikého Orientu Francouzského.

Sloučení VLČR a VOČ

2008

Důležitým mezníkem v českém svobodném zednářství posledních 30 let bylo sloučení VLČR s Velikým Orientem Českým. Veliký Orient Český měl v době sjednocení s VLČR pět aktivních lóží pracujících v Praze, Brně a Ostravě. Slavnostní akt sloučení se konal 8. března 2008 v budově Strahovského kláštera v Praze.

Sjednocení bylo doprovázeno i nejvýznamnější událostí v historii zednářství na Slovensku. Ve stejný den byla oficiálně založena Veliké Lóže Slovenska ve formě distriktu, sdružující slovenské i zahraniční zednáře na Slovensku. Slovenské lóže byly nadále součástí VLČR. Vznikem Distriktní Veliké Lóže Slovenska začíná na Slovensku nová etapa vývoje zednářství, která historicky pokračuje v poselství Národní Veliké lóže Československé.

Vznik Veliké Lóže Slovenska

2009

Veliká Lóže Slovenska byla konstituována 21. března 2009 z Distriktní Veliké Lóže Slovenska, patřící pod Velikou Lóži České republiky, symbolickým aktem rozdělení dosavadního československého Světla na dvě národní Světla. Mimořádné slavnosti se zúčastnilo 21 nejvyšších zednářských mocností zastoupených 230 bratry z celého světa.

Velikou Lóži Slovenska tvořily lóže Kozmopolis, Humanismus a Libertas.

Oslavy 100 let VLČR

2023 – současnost

„100 let z perspektivy vesmíru, je to pouhé mrknutí okem? A co z úrovně našich věků, jen hluboký nádech a výdech, kterým naráz proletí nejrůznější směsice životů a událostí, z nichž jen ty nejvýraznější se alespoň drobným písmem zapíší do takzvané historie?

Z individuálního pohledu českého svobodného zednáře bylo založení Národní Veliké Lóže Československé roku 1923 významným milníkem na cestě k upevnění jedinečného, osvícenského Řádu v domácím prostředí. No a o sto let později nám výroční datum 2023 nejen dokazuje, že nastoupená cesta byla úspěšná, ale stává se především smělou pozvánkou do dalšího století společného naplňování humánních vizí a výzev současnosti. Svobodné zednářství má dobrou perspektivu.“

Petr Komárek – Veliký Mistr Předchůdce

V současnosti VLČR sdružuje celkem 29 aktivních lóží pracujících v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Mariánských Lázních, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Olomouci a Opavě.