Výstava byla koncipována jako most mezi světem zednářství a tzv. profánním návštěvníkem. Nabízela odpovědi na základní otázky: co je svobodné zednářství, jaké hodnoty vyznává, o co usiluje a kdo jsou jeho členové. Vedle obecného představení principů a filozofie se zaměřila také na konkrétní příběh ostravské lóže, jejíž činnost byla zahájena 27. dubna 1935.

Historická část výstavy připomněla nejen vznik lóže, ale i její přerušení v důsledku totalitních režimů 20. století. Po nuceném uspání během nacistické okupace a následném krátkém poválečném obnovení byla její činnost opět ukončena v roce 1950. K jejímu obnovení došlo až po roce 1989, konkrétně dne 7. května 1994, kdy se lóže Lux in tenebris znovu přihlásila ke svému historickému odkazu i k hodnotám, inspirovaným mimo jiné myšlenkami Jana Amose Komenského.

Samotná expozice nabídla návštěvníkům jak rituální, tak nerituální předměty, přiblížila principy fungování zednářských lóží a umožnila nahlédnout i do symbolického zednářského chrámu. Tím vytvořila prostor pro pochopení tradice, která je často vnímána spíše skrze mýty než reálnou zkušenost.

Slavnostní vernisáž dne 30. října 2025 proběhla za podpory primátora města Ostravy Jana Dohnala, který výstavě udělil záštitu. Program doplnil pěvecký recitál Jana Martiníka a přednáška „Cesty svobodného zednářství“, kterou přednesl bývalý Nejctihodnější Veliký Mistr Pavel Gergel.

V průběhu pěti měsíců se výstava stala živým centrem dialogu. Doprovodný program zahrnoval další odborné přednášky – 21. ledna 2026 vystoupila doc. Jana Čechurová s tématem „Čeští svobodní zednáři ve 20. století“ a 26. března 2026 zazněla přednáška Nejctihodnějšího Velikého Mistra Veliké Lóže České republiky Libora Adamce „Svobodné zednářství očima svobodných zednářů“, zaměřená na jeho současnou podobu.

Významnou roli sehrály také komentované prohlídky autorů výstavy, kterých se uskutečnilo celkem šest. Právě osobní výklad umožnil návštěvníkům hlubší porozumění symbolice i principům, na nichž je zednářství postaveno.

Ohlasy veřejnosti byly velmi pozitivní. Výstava potvrdila, že existuje skutečný zájem o témata spojená s hodnotami, osobním rozvojem a tradicí, pokud jsou prezentována otevřeně a srozumitelně. Projekt tak naplnil svůj základní cíl – přiblížit svobodné zednářství veřejnosti a přispět k jeho lepšímu pochopení nejen v Ostravě, ale i v širším kontextu České republiky.

Výstava Světlo v temnotách nebyla pouze připomínkou minulosti. Byla především důkazem, že myšlenky, na nichž svobodné zednářství stojí – práce na sobě, odpovědnost, bratrství a služba společnosti – mají své pevné místo i v současném světě.

Světlo, které bylo v jejím rámci sdíleno, tak nekončí jejím uzavřením. Pokračuje dál – v porozumění, které přinesla, i v inspiraci, kterou zanechala.